Ačkoli hodnotu pH organismu ovlivňuje i psychický stav nebo pohyb na čerstvém vzduchu, hlavním prostředkem k jeho ovlivnění představuje každodenní stravování. Jaké potraviny tedy jíst a kterým se naopak vyhnout, abychom udrželi naše pH na zdraví prospěšných hodnotách každý den?

Naším hlavním cílem by mělo být vyhnout se škodlivému překyselení organismu, kterým trpí značná část populace, a které se podílí na celé řadě zdravotních obtíží. Obecně platí, že naše strava by měla obsahovat asi 80% zásadotvorných a pouze 20% kyselinotvorných potravin. Pro složení našeho jídelníčku je proto nezbytné vědět, jak jednotlivé potraviny v našem těle reagují.

Kyselinotvorné potraviny

• Silně kyselinotvorné: bílý cukr a jakákoli další sladidla, čokolády, moučníky, oplatky, jakékoli maso, mléko a mléčné výrobky, bílá mouka a veškeré výrobky z ní, oleje s obsahem omega 6 mastných kyselin, káva, slazené nápoje a limonády
• Mírně kyselinotvorné: vejce, ořechy, sýr mozzarela, luštěniny, sycená neslazená voda

Zásadotvorné potraviny

• Silně zásadotvorné: okurky, bílá ředkev, téměř všechny čerstvé zeleninové šťávy
• Zásadotvorné: téměř všechna syrová zelenina (papriky, řapíkatý celer, rajčata, ředkvičky, celerová bulva atd.), citron, grep

Tip: O výše uvedeném je možné se přesvědčit měřením pH moči v soukromí domova. Každý tak má možnost na základě naměřených hodnot zjistit, jak na jeho pH jednotlivé potraviny působí.

Sporné a neutrální potraviny

Existují ovšem i potraviny, jejichž působení v organismu se může u různých jedinců lišit. Jedná se např. o ovoce. Mnozí strávníci uvádějí, že v těle reaguje zásadotvorně v případě, že je konzumován pouze jediný druh, který není kombinován s jiným. Tato skutečnost však nemusí platit pro každého a je vhodné ji u konkrétního člověka ověřit měřením.

Další problémovou oblast představuje vyšší obsah cukrů v některých druzích ovoce. To samé platí i pro zeleninu, např. u melounu, karotky nebo červené řepy. Ačkoli tyto produkty přírody mají tendenci v organismu působit zásadotvorně, tato reakce se může změnit v případě lidí trpících kandidózou, tedy přemnožením kvasinek.

Tyto parazitické kvasinky se živí právě cukry a dodá-li jim strávník prostřednictvím sladších druhů ovoce a zeleniny to, co potřebují k růstu, mohou se zcela vymknout kontrole a následně do organismu vypouštět celou řadu toxinů způsobujících překyselení. S tímto mechanismem bychom při tvorbě jídelníčku měli rovněž počítat.

Poukázat bychom měli i na potraviny, jejichž působení často nebývá z hlediska pH vyhraněné, případně jen velmi slabé. Jde např. o vařenou pohanku, jáhly a celou řadu dalších potravin neuvedených v přehledu výše.