Lichořeřišnice větší je bylina původem z Jižní Ameriky, která vedle pestrobarevných květů zdobících nejednu zahradu může výrazně prospět také našemu zdraví. K čemu se v přírodní medicíně využívá a jak ji připravovat?

Lichořeřišnice, známá rovněž pod lidovým názvem řeřicha, má výrazné antibiotické, antivirové a antibakteriální účinky. Její pravidelné užívání po dobu dvou měsíců v těle likviduje většinu kvasinek, plísní, hub, streptokoků, stafylokoků, E-coli, salmonel a dalších nežádoucích bakterií.

Uplatnění tato bylina nalezne v léčbě akutních i chronických zánětů ledvin, močových cest, prostaty, vaječníků či horních cest dýchacích. Ve formě tinktury se úspěšně používá proti padání vlasů a pro podporu jejich růstu.

Způsob užívání a dávkování

Odvar je možno připravovat z listů i květů byliny krátkým povařením. Pije se 350 – 375 ml 3x denně.

Ještě silnější účinek získáme rozemletím plodů na hrubý prášek. Tyto plody mohou díky své tvrdosti klást svému zpracování odpor, který lze překonat pomlácením nahrubo v hmoždíři a poté jejich rozemletím v mlýnku na mák. Rovněž jsou si s nimi schopny poradit některé z výkonnějších mixérů.

Účinné látky lichořeřišnice začínají působit po 2 – 3 hodinách, vrcholu dosahují po 8 – 9 hodinách a díky postupnému vylučování močí účinek mizí po 16 hodinách od užití. Je proto vhodné rozemletý prášek užívat 3x denně v rovnoměrně rozložených dávkách, přičemž dávku zde představuje jedna čajová lžička, kterou zapíjíme vodou.

Nežádoucí účinky

Konzumace lichořeřišnice obvykle neprovází žádné nežádoucí účinky. Vzácně se může objevit u vyšších množství nechutenství, bolesti břicha nebo podráždění močového měchýře. V případě značného zamoření trávicího traktu kvasinkami, a zároveň slabší funkcí jater, se může objevit únava či bolesti hlavy v důsledku toxinů uvolňovaných z umírajících kvasinek.